Založit webové stránky nebo eShop

č.8): GRAND PARADISO - Velký Ráj..

Pohled k Savojským Alpám  
č.8):  NP GRAND PARADISO (UNESCO): „Velký Ráj“ kozorožců, kamene, větru, slunce, oblak, ledu a tisíců vodopádů z knihy Massima Cianettiho
      Tohle je zapomenutý svět...   Kdysi velice navštěvovaná oblast cca 30km jižně od Aosty, království kozorožců a jedna z prvních Evropských přírodních rezervací(od r. 1922); čtyřtisícový vrchol s límcem ledovce; dlouhá, hluboká údolí, do nichž padají ze strmých stěn stovky vodopádů ledovcových potoků, řek a říček... Zavřete oči, zakloňte hlavu a soustřeďte se na ten zvuk – voda zpívá tisícem a jedním hlasem odevšad... 
       Tato cesta do nevšedně krásné( autorem asi nejoblíbenější ) krajiny mnoha tváří, zahrnuje pět možných speciálních nabídek, jejihž kombinací si pozorný poutník odnese nesmazatelný obraz: 
8a) Vícedenní (2x4-či 1x7-8)okružní túra horami po starých stezkách, na něž turisté pozapomněli (vytrvalostní / těžká turistika)    dolomiter.snadno.eu/8a-4-7denni-OKRUH-NarParkem.html
8b) 1-2denní výlety(lehká turistika)    dolomiter.snadno.eu/8bLEHKA-TURISTIKA-1-2denni-vylety-v-NP.html  
8c) TOUR 3údolí/6průsmyků: (1x7-8 či 2x4dny) okružní túra horami Národním parkem, (vytrvalostní / těžká turistika)            dolomiter.snadno.eu/8cTOUR-3udoli6prusmyku-napric-NP.html
8d) Stezkami pašeráků, financů a jednotek Alpini v pohraniční zóně GP (lehká turistika)
                                                                   dolomiter.snadno.eu/8d-Stezkami-paseraku-a-Alpinu-v-GP.html
8e)Výstup k ledovci(cca 3000mnm) a zpět.  dolomiter.snadno.eu/8e--K-LEDOVCI-a-oblakum.html
               BONUS NAVÍC - návštěva zámku AYMAVILLE a několika hrádků okolo AOSTY  

              DOPORUČENO zejména FOTOGRAFŮM A MILOVNÍKŮM PŘÍRODNÍCH KRÁS...!!!                                                           (viz dolenásledující fotogalerie)

TERMÍN  :                ideálně od července do září včetně
POČET MÍST:           4-8
POČET  DNÍ:          standartně 10, prodloužení: den navíc zdarma; 12 dní za skromný příplatek
DÁLKOVÉ PŘEJEZDY: 2x18=36hod 
OBTÍŽNOST:      VYTRVALOSTNÍ turistika.Místy velké vzdálenosti a převýšení. Větš.dobré cesty
CENA:                       (dle varianty). Nezahrnuje stravu, pojištění, lokální výdaje                                                      Pro detaily k celé akci mailujte na   dolomiter@volny.cz 
 
                 Na podstránkách čtěte podrobněji o náplni  jednotlivých akcí
                 Níže najdete trochu povídání o Národním parku 
 
                Všechny uvedené fotky jsou (100%) dodatečně NERETUŠOVANÉ, nijak dále neupravované, pořízené obyčejnou 8 Mpix zrcadlovkou, dnes již zastaralého typu.
                                  To,co zde vidíte, uvidíte za srovnatelného počasí i na místě...
  
Tohle je zapomenutý svět...    Kdysi sem jezdila místní vrchnost a její hosté lovit kozorožce; posledním byl Duca d’Aosta a král Vittorio Emannuelle III; oba jedni z hlavních postav krvavého Rakousko-Italského konfliktu v letech 1915-18. Duca d’Aosta  nakonec, (když doválčil a zjistil, že díky honitbě z 10000 kusů zbylo sotva pár stovek) vyhlásil tento unikátní přírodní park. V několika údolích lze najít pozůstatky z cest, kt. dal vystavět a některé chaty zde stojí již od těch časů... Pokud někdo zastřelil kozorožce, trestem byla smrt.
 
Gran Paradiso zůstalo ušetřeno hlavního zájmu Alpinistů, kt. se soustředil na blízký hlavní Alpský hřeben, snad pro přílišnou „snadnost“ terénu a vrcholů. Přesto bylo ještě v 70.letech Italy velmi oblíbeno a spolek C.A.I. - Club Alpino Italiáno zde vyznačil v té době několik klíčových přechodových tras a okruhů – barva v mnoha úsecích téměř vymizelého značení je z té doby. Určitými oblastmi projde dnes zřejmě jen pár (možná desítek) lidí ročně – bivaky a chaty zde ale zůstaly... Co si víc může poutník skalnatou pustinou přát?
 
K vrcholu 4061m se dá dostat pouze po ledovci; zde popsaná cesta je podstatně méně navštěvovaná, takže na ní nepotkáte řady turistů, jako na "klasické" trase z chaty Vittorio Emanuelle III., ale naopak jen bílou pustinu a ticho skalních stěn a vrcholů. Pokud zbude čas, nebo nastane potřeba (aklimatizace, výcvik), je možné se nahoře zdržet o den déle a podniknout okružní ledovcovou túru po fotogenické krajině náhorního plató, říci si něco o ledovcích, pohybu po nich, a najít si v reálu bizarní ledovcové útvary, trhliny, séraky a také jak se ledovcová pole v posledních desetiletích zmenšují...
 
     Samotný vrchol nabízí nejen úchvatný pohled na Grajské Alpy, ale na tu nejhezčí (a nejslavnější ) část Alpského masívu – 210°panoráma Alp – 3D! Monte Viso, Barre Ecrins, Mt.Pouri, Mt.Blanc, Grand Jorasses, Mt. Dolent, Grand Combin, Mt. Collon, Matterhorn, Mte.Rosa... co dodat? Snad jen, že pouze za hezkého počasí...
 
  Velký okruh národním parkem ( vícedenní túra), je místy XL náročnou turistikou ve výšce cca 2500-3000mnm, a přestavuje to nejlepší, co vám „Velký ráj“ - a po mém mínění i Evropa - může nabídnout: vysokohorská jezera, nádherná údolí, skalnaté průsmyky, opuštěné vysokohorské důlní středisko, úchvatné pohledy do propastí i k vrcholům kolkolem. Stáda kamzíků i osamělé staré kozorohy, jejichž ležérní pohyb ve stěnách bere dech i otrlému alpinistovi. Také velmi problematický terén, zkoušku vytrvalosti,sil; a třeba zcela nepohodovou nepohodu deště a ledového vichru a teplo horské chaty; prostě vše, co k horám patří.
 
Lze si samozřejmě připravit "pohodovější" , či lépe: méně náročné a bezpečnější trasy i pro důchodce formou jednodenních výletů z různých opěrných bodů a po relativně dobrých cestách; každopádně větší okruhy jsou NÁROČNOU A MÍSTY TĚŽKOU TURISTIKOU: balvanová pole, šotolinové svahy pohyblivého kamení, skály, sněhová pole, místy ledovec. A také občas pekelné převýšení - to vše je Gran Paradiso za hranicí upravených cest na jednodenní výlety z kempů.
   Především je však liduprázdnou krajinou tisíce tváří a vodopádů... a všadypřítomných kozorožců 
 
Jako kluk jsem kdysi, snad koncem sedmdesátých let, slyšel v rádiu na pokračování - tehdy ty četby běžely tuším od 21 či 21:30 - dramatizaci knihy Massima Cianettiho "Velký Ráj"  (Gran Paradiso) o starém strážci rezervace, bohatém lovci a starém kozorožci, určenému na odstřel... Poměrně útlá kniha popisuje historii štvanice na život a na smrt do níž všichni tři vstupují uprostřed království větru, kamene a ledu s různou životní zkušeností a úhlem pohledu na svět - formou samostatně vedených monologů, do kterých se prolínají vstupy vypravěče. Byl to skřípavý hlas Oty Sklenčky, jako starého strážce; dále - v roli střelce - Borise Rössnera, a Ondřeje Soukupa jako vypravěče; mistrovsky zpracovaná  dramatizace, nebo příběh sám, co mě okouzlilo?  V zásadě jednoduchá zápletka s tehdy nověmódním ekologickým podtextem o střetu světa peněz a vášně s moudrostí, přírodou a živly; se s každým dalším pokračováním - a stále se zvyšující nadmořskou výškou honu - přetavovala v mrazivé podobenství o věčnosti, pomíjivosti a tajemství života... ale hlavně nemilosrdném, krutém, ale spravedlivém světě hor...
Dolů se nakonec vrací po více, jak týdnu, jen jeden z těch tří - bohatší o sebepoznání a prohloubenou pokoru před věcmi, na něž neexistuje rozumové vysvětlení a pro které jsme zavedli termín "náhoda" či "osud"...
 
Na každý pád jsem absolvoval celou tu štvanici s onou trojicí a hltal popisy nádherné přírody tak, jako kdysi generace přede mnou četla knihy Curwooda či Londona... a nemohl se dočkat dalšího večera a pokračování. Fantazie mi běžela naplno a snažil jsem si představit svět hor, v němž se to odehrálo; já, kluk z placatých vršků... Víte, tenkrát nebyl k mání National Geografic či dokumenty BBC o živé planetě v televizi; možná pár šťastlifců, co se jim podařilo vyjet za kopečky, si přivezlo fotku Eigeru s Messnerem - a to byla celá představa o horách, poněvadž Tatry - ať sa na ňa bratia tam, kde sa nad Tatrankú blýska, nezlobijijá - sú enem taký volaký kohúti hrebienok či dajačo...volačo....Boha jeho...
Je zvláštní, jaké maličkosti určují směřování a osud člověka - dvanáctiletý kluk otočí jednou večer knoflíkem starého lampového rádia a loňské prázdniny v Krkonoších, či školní výlet v osmé třídě na týden do Tater, vyblednou před představou majestátních hor, kde šumí tisíce vodopádů, kde se dá spadnout do trhliny v ledovci hluboké desítky metrů a kde se horalé a horolezci teprve pokouší dostat tam, kam Kozorožci šplhají už stovky let... Jaké to tam asi je, když čelo ledovce může být vysoké i desítky metrů? Když se z něho odlamují séraky a s dunivým rachotem se řítí do propasti? Kde Kozorožci přeskakují propasti a vichřice bere hlas i zrak? Kde půlhodinový liják udělá z potůčku zuřící bystřinu v níž s vodou letí dolů půlmetrové kameny? 
Dlužno dodat, že tohle se stalo v období, kdy kulminovala horolezecká horečka, nastartovaná už v kdovíkolité vlně koncem padesátých let; zpopularizovaná Reinholdem Messnerem; a kdy byly Alpské spolky na vrcholu svojí aktivity - v horách se stavěly chaty, bivaky a vyznačovaly cesty; "padal" jeden vrchol za druhým a jejich dobývání už nebylo výsadou jen doktorů a právníků se sportovním duchem, ale mohl se ho zůčastnit kdokoli, kdo chtěl, a méně, či více tomu obětoval.
To všechno se mi honilo hlavou, když jsem hledal zbytky těchto tras se starým, již nikdy neobnoveným značením z těch časů a kdy jsem se učil, že ledovce udané mapách, začínají o stovky metrů výše a i o kilometr dále, než je zakresleno.. Pak jsem si sednul večer před otřískanou letitou bivakovací krabici v 3200m a zahalený do deky vylovil z ruxaku ohmatanou útlou knížku z edice KAPKA...  a kruh se uzavřel. 
Je možné si představit krásnější setkání se sebou samým, svými představami, touhami a vzpomínkami po tolika letech, než je takovéhle? Navíc v panorámě krajiny, kterou nenakreslí ani ta nejbujnější fantazie?      GRAND PARADISO, GRAJSKÉ ALPY: geograficky situováno v SZ cípu Itálie, pouhých několik desítek kilometrů vzdušnou čarou od Matterhornu a Mont Blancu v provincii Aosta.  
          Grajské Alpy jsou horská skupina na jih od hlavního alpského hřebene, který ji jakoby zpola od západu a severu obtáčí – odtud jsou tedy hlavní Alpské vrcholy jako na dlani – od Mte Viso až po Dufourspitze a dále k Ortleru. Nejvyšším vrcholem je Gran Paradiso 4.061m.n.m., který je jedinou čtyřtisícovkou skupiny. Dalším zajímavým vrcholem této skupiny je La Grivola 3.969 m.n.m. Při pohledu zdáli vypadá La Grivola jako nejvyšší hora a je považována za jeden z nejhezčích vrcholů oblasti. Je jich tu ovšem mnohem více: Herberet, Torre di S.Pietro, La Tresenta...
V Grajských Alpách je od r. 1922 vyhlášen Národní park Gran Paradiso o rozloze 585 km2 skrze ochranu kozorožců, kteří byli téměř vyhubeni lovem. Dnes jich zde žije asi 7.000.  Jsou chráněni a odstřel se povoluje pouze za vysoké peníze a jen starých kusů. Na první pohled poznáte, kdo je tu doma – turisty okázale ignorují a máte-li pořádný kus štěstí, pořídíte fotografie z několika metrů. Často potkáte osamělé kusy i malá stáda vysoko v ledových polích, kam by je zdánlivě nemělo nic přitahovat... Můžete se stát svědky souboje samců nad skalní propastí, či idylky líně se pasoucího stáda na vysokohorské louce u jezera - ne nadarmo jsou místním symbolem.

   Dlouhá údolí jsou většinou pastevecky využívána, v každém lze nalézt usedlosti s nabídkou ubytování, typických místních specialit a Italského vína – vše s náležitou agroturistiko-vysokohorskou přirážkou. Stáda kravek se pasou na dlouhých loukách v blízkosti potoků a cinkání jejich zvonců se nese mezi skalními stěnami tisícinásobnou ozvěnou, stejně jako šumění vodopádů. Ovce kozy většinou zahlédnete vysoko na svazích a člověk si často láme hlavu jak jen se mohly do určitých míst dostat...    

         VLASTNÍ NÁPLŇ JEDNOTLIVÝCH  AKCÍ A PODROBNOSTI NAJDETE V PODSEKCÍCH
 
   FOTOGALERIE: K příslušným trasám naleznete v příslušných podsekcích, zde je na ochutnání od každé něco:
                               
  
 
 
 
  
 
  
 
 
 
  
 
   
 
 
  
      Neschodil jsem toho zas tak moc, ale neznám krásnější krajinu na světě...  Sorry milované Dolomity ..... 
TOPlist